Příběh služebnice (Margaret Atwood)

 Alma. Janine. Dolores. Moira. June.

Název: Příběh služebnice

Originální název: The Handmaid´s Tale

Autor: Margaret Atwood

Překlad: Veronika Lásková

Nakladatelství (CZ): Argo

Ahoj!

Přebal knihy z roku 2017 se mi líbí víc, než ten předchozí z roku 2008. Ale nějak z něj na mě nedýchá ta závažnost příběhu. Anotace nám příliš mnoho neřekne, pouze nám naznačí, kde se při čtení ocitneme.

Celý příběh je psán jako vyprávění, nebo spíše útržky vyprávění a myšlenek hlavní hrdinky. Něco jak deník. Pohled na děj z pozice "já dělám" mi přišel skvěle zvolen a navodí ještě víc emoce spojené s režimem, ve kterém se kniha nachází.

Děj se odehrává v Gileádu, který leží na území dnešní Ameriky. Jediné, co se liší na Gileádu a ostatních státech je to, že se přiklonil k totalitnímu režimu s velkým důrazem na společenské vrstvy. A každá vrstva má své povinnosti, privilegia a možnosti cokoliv dělat. A kdo se staví proti pravidlům, je odsunut na úplný okraj společnosti a stává se z něj "nečlověk".

V knize se nám mihne několik postav a každá je více či méně smířená se svým osudem. Jsou tací, kteří jsou nejspíše i spokojení. Nebo takový dojem aspoň čtenář získá, jelikož vše je z pohledu hlavní hrdinky. Mě osobně by zajímal pohled na situace a režim i od jiných. 

Spousta věcí je v příběhu tabu, ale stále funguje černý trh, který nabízí únik do staré, moderní, doby.

Fredova: Hlavní hrdinka, plodná žena, Služebnice. Kniha nám útržkovitě vypráví její nynější život, ale dovídáme se i něco o její minulosti ve formě náhodných vzpomínek.

Další postavy, jako například Velitel, Manželka, Marta, Ekomanželka, Teta jsou spíše jen pojmy, která nám Fredova vysvětlí, co znamenají a jakou úlohu hrají v režimu. Já je spíš vnímám jako označení společenských vrstev - neexistuje člověk, který nepatří nikam. Člověk bez zařazení je jen pouhý otrok, nečlověk.

Nick: Jedna z mála postav, která má jméno (a jestli je pravé, to se nikdy nedovíme). Jedná se o sluhu velitele a zároveň je jako stín, který je všude, ví hodně věcí, ale o ničem nemluví a ani by to nebylo bezpečné. Hodně nám zamíchá dějem.

Jsem čtenář, který nemá moc rád otevřené konce, takže když jsem se dočetla příběh, marně jsem očekávala nějaké uzavření, co se stalo s hlavními hrdiny. Každopádně je zase pravda, že vzhledem k tomu, jak je kniha napsaná, jak je nejspíš zamýšlená, nic jiného než nejasný konec asi není vhodný. V člověku díky tomu zůstane velmi silný pocit a sám si hledá možná řešení. V tomto případě velmi spoléhám na seriál, který mi snad nějaký závěr naskytne. A nebo knižní pokračování Svědectví.