Smrtka (Neal Shusterman)

 Zabiješ bez zaujatosti, předsudků nebo úkladů.

Název: Smrtka

Originální název: Scythe

Autor: Neal Shusterman

Překlad: Petr Kotrle

Nakladatelství (CZ): Yoli

Ahoj!

Tak tohle je přesně kniha, kterou jsem si vyhlídla kvůli obálce. Jednoduchá, minimalistická a výrazná. Včetně zajímavého náhledu na přikázání.

Děj se odehrává v budoucnosti naší planety, kde už lidi neumírají z přirozených příčin. Všechno na světě je ideální, vyvážené. Autor vytvořil tak jedinečný svět, který vlastně nejde ani pořádně popsat, jak je jiný. Nepodobá se ničemu, co jsem kdy četla.

V knize se objevuje spoustu různých charakterů, které mají více, či méně vlastností jako běžní lidé z naší doby. Avšak Shusterman si krásně hraje s malými detaily a úvahami, co s lidmi udělá nuda věčného života a stálého dostatku. Jediný jejich strach, jejich obava, je převlečená do kápí smrtek. A i při setkání s těmito osobami (ano, smrtky jsou stále jen lidé) jsou krásně popsány různé osobnosti - od vyděšených, přes podlézavé, až po hrdinské. V každé postavě z knihy může čtenář vidět někoho, koho reálně zná.

První polovina knihy plyne vcelku pomalu a já dostávala pocit, že se děj snad nikdy nerozjede. Nějaké ukázky napětí a zvratů se objevovali po troškách a člověk všechny ty drobečky zužitkoval až v druhé polovině, kdy se to na jednu stranu víc zamotalo, ale spousta věcí dávala větší smysl. Ale jako celek kniha krásně funguje a plyne.

Citra: Učednice na smrtku. Dívka, která nechce zabíjet, ale chápe důležitost v udržování populace. Ve svém učiteli má velký vzor.

Rowan: Učedník na smrtku, spolužák Citry. Kvůli nešťastné náhodě v sobě zabije většinu emocí a ten zbytek, co má, se snaží ze všech sil udržet.

C. s. Faraday: Učitel Citry a Rowana. Tato smrtka se snaží všem lidem dopřát smíření s osudem. Většinu svých rozhodnutí bere statisticky.

C. s. Curieová: Smrtka, která svou povinnost bere za trochu jiný konec a spíš se snaží dopřát smíření pozůstalé rodině.

C. s. Goddard: Tato smrtka v kosení (řízené a jediné povolené zabíjení) nachází jakousi radost. Pohrdá postupy ostatních smrtek.

Kniha ve mě vyvolala spoustu myšlenek, čím bych v takto ideálním světě mohla být a zda takový svět může být vůbec zván ideálním. Určitě bych tuto knihu nepopsala jako oddychovku před spaním. Je čtivá, zajímavá, místy i zábavná. Ale víc než co jiného ji spíš označím jako knihu k zamyšlení. 

Pokud člověk hledá něco jiného, něco jedinečného, tak je to opravdu tahle kniha. Co se týká spektra čtenářů, myslím, že i když je zařazena do YA, rozhodně není jen pro mladé, ale pro všechny věkové kategorie, protože kniha obsahuje něco navíc, co se velmi těžce popisuje. I bez nějaké obrovské závěrečné bitvy nebo bez velkého romantického rozuzlení na konci prostě chcete další díl.